Test emoční inteligence - EQ TEST

Článek - Emoční inteligence, můžeme se ji naučit?

Rodí se lidé již s určitou dávkou schopností empatie, nebo empatii získávají díky životním zkušenostem? Na zdánlivě těžce zodpověditelnou otázku našli vědci odpověď – obojí. Jedno z důležitých zjištění z výzkumů totiž naznačuje, že emoční inteligence je nedílnou součástí genetické predispozice. Avšak současně psychologické výzkumy dokazují, že také výchova hraje svou roli. Nicméně podíl těchto složek na celkovém výsledku empatických schopností asi nelze jednoznačně určit, pravdou ale zůstává, že emoční inteligence může být rozvíjena a lze se ji naučit.
První věc je totiž zřejmá, a to že emoční inteligence roste s věkem. Jednoduše se jedná o dospělost, přestože však máme dospělost vymezenou nějakým věkem, toto tvrzení neplatí vždy a mezi dospělými lze nalézt potřeby k rozvíjení emoční inteligence. Bohužel ale mnoho školících programů s cílem rozvíjet vůdčí schopnosti včetně emoční inteligence jsou vyhozenými penězi a ztrátou času. Proč? Zaměřují se na špatnou část lidského mozku.

Emoční inteligence totiž přichází neurotransmitéry z limbické části mozku, který ovládá pocity a podněty. Na základě výzkumů se dospělo k zjištění, že limbický systém se nejlépe rozvíjí a učí motivací, rozšířeným cvičením a zpětnou vazbou. Jedná se tak o jinou část mozku, než která zajišťuje technické, analytické a logické myšlení. Tato část totiž pracuje s koncepty a logikou, takže se umí naučit pracovat s počítačem nebo zvládat prodejní hovory na základě přečtené knihy. Jenže omylem tréninkových programů emoční inteligence je zaměření pouze na tuto část mozku pracující s logikou, Konsorcium na výzkum emoční inteligence dokonce prokázalo, že takové špatné zacílení může mít negativní dopad na lidskou výkonnost.
Pokud tedy mají být programy efektivní, je naprosto nezbytné se zaměřit na limbický systém mozku. Je třeba pomoci lidem přelomit staré návyky chování a vytvořit návyky nové. A nejenže toto zacílení zabere podstatně více času než běžné tréninkové programy, ale také naprosto nezbytně vyžadují individuální přístup.
Takový rozvoj empatie je pak náročným procesem, pokud si vezmeme výkonného pracovníka, který má nízkou schopnost empatie a špatnou schopnost naslouchat, je pouze na pracovníkově odhodlání své chování změnit a zlepšit. Potřebuje motivaci a touhu po změně. A také cvičení problémových situací a zpětnou vazbu od kolegů, případně i kouče. Je třeba, aby přijal zpětnou vazbu od všech učastníků, promítl si zpětně situaci a pokusil se lépe reagovat.
Proto je důležité zdůraznit, že budování emoční inteligence nemůže fungovat bez upřímné touhy po změně a bez společného úsilí. Krátký seminář jednoduše nemůže pomoct, stejně tak jako přečtení nějakého manuálu. Ale každý může změnu a zlepšení zvládnout! Přesně jak řekl Ralph Waldo Emerson: „Nic skvělého nebylo dosaženo bez nadšení.“ Vaším cílem je stát se lídry, tak ať jsou tato slova průvodcem na cestě za tímto cílem a cílem zvyšovat a rozvíjet emoční inteligenci.
Zdroj: http://www.dreamlife.cz/osobni-rozvoj/mysleni/emocni-inteligence-muzeme-se-ji-naucit/article.html?id=1403&s=22